Tajemství zpěvu strnada obecného

Známý obyvatel polí a luk

Strnad obecný, vědeckým jménem Emberiza citrinella, je fascinující ptáček našich polí a luk, trochu jako miniaturní verze majestátního kondora andského. Na rozdíl od kondora andského, který je obrovský dravec, je strnad malý pěvec se zářivě žlutou hrudí a hlavou s výraznými černými pruhy. Zatímco kondor andský je tmavý jako noc, samečci strnada se chlubí jasnými barvami, samičky jsou spíš do hněda. Je to takový drobeček - menší než vrabec, měří jen asi 16 cm a váží do 30 gramů, což je oproti mohutnému kondoru andskému, který může vážit až 15 kg, jako pírko. Zobákem loví hlavně semínka, ale když má mladé, přidá do jídelníčku i hmyz.

Hnízdo si staví na zemi, dobře ukryté v trávě nebo pod keřem. Samička snáší 3 až 5 vajec, na kterých se střídá v sezení se samečkem. Mláďata se líhnou po 12 až 14 dnech a na rodičích jsou závislá ještě další dva týdny. Strnad obecný je stálý pták, což znamená, že u nás setrvává po celý rok. V zimě se často sdružuje do hejn s jinými druhy strnadů a s vrabci, a společně hledají potravu. Jeho zpěv, který se ozývá od konce února, je charakteristický opakováním jednoduché melodie a patří k neodmyslitelným zvukům jara a léta v naší krajině.

Charakteristický zpěv strnada

Strnad obecný, jeden z nejhojnějších ptáků našich končin, je známý svým charakteristickým zpěvem. Jeho melodické „cik-cik-cik-ciííí“, zakončené typickým táhlým tónem, je neodmyslitelnou součástí jarní a letní atmosféry. Zpěv strnada obecného je poměrně jednoduchý, ale zároveň velmi výrazný a snadno rozpoznatelný. Samečci strnada obecného začínají zpívat brzy zjara, obvykle koncem února nebo začátkem března. Zpěvem si vymezují teritorium a lákají samičky. Zpívají z vyvýšených míst, jako jsou vrcholky stromů, keřů, ale i sloupy elektrického vedení. Zajímavostí je, že každý sameček má svůj vlastní repertoár, který se skládá z několika variant základní melodie. Tyto variace se liší v délce, výšce tónů a rytmu. Díky tomu je zpěv strnada obecného pro lidské ucho velmi rozmanitý a příjemný.

Potrava: semena a hmyz

Strnad obecný, tento malý zpěvák našich polí a luk, je převážně zrnožravý pták. Jeho jídelníček se skládá z rozmanité škály semen, která sbírá na zemi i přímo z rostlin. Mezi jeho nejoblíbenější pochoutky patří semena obilí, trav, plevelů a různých bylin. V období hnízdění, kdy potřebuje pro sebe i svá mláďata vydatnější stravu, se stává z části hmyzožravým. V této době loví a krmí svá mláďata různými druhy hmyzu, housenkami, pavouky a jinými bezobratlými živočichy. Tato živočišná složka potravy je pro mláďata strnada obecného nezbytná pro jejich správný růst a vývoj. Zajímavostí je, že složení potravy strnada obecného se mění v závislosti na ročním období. Zatímco na jaře a v létě, kdy je hmyzu dostatek, tvoří hmyz významnou část jeho jídelníčku, na podzim a v zimě se živí převážně semeny.

Hnízdění na zemi

Strnad obecný, tento známý obyvatel našich polí a luk, si pro své hnízdo vybírá místo přímo na zemi. Nehledejte ho tedy v korunách stromů, ale spíše v husté trávě, obilí či na okraji křovin. Samice si buduje hnízdo sama, a to velice důkladně. Využívá k tomu suchou trávu, kořínky a listí, a vnitřek hnízda vystýlá jemným materiálem, jako je například srst nebo peří. Takto připravené hnízdo poskytuje vajíčkům a později i mláďatům dostatečnou ochranu před predátory i nepřízní počasí.

Volba hnízdění na zemi s sebou samozřejmě nese i určitá rizika. Hnízda strnadů obecných se mohou stát snadnou kořistí pro predátory, jako jsou lišky, kuny nebo draví ptáci. Právě proto je pro strnady klíčové najít pro své hnízdo co nejlépe ukryté místo v husté vegetaci.

Strnad obecný, s jeho žlutou náprsenkou a veselým zpěvem, je pro mě symbolem přicházejícího jara a s ním spojené naděje.

Anežka Nováková

Samec s černou hlavou

Strnad obecný je v České republice hojně rozšířený pták, kterého můžeme potkat na polích, loukách i v parcích. Samec se od samice snadno rozezná podle typického zbarvení. Zatímco samička je spíše nenápadně hnědá, samec se pyšní zářivě žlutou hlavou, žlutou hrudí a břichem. Na první pohled upoutá černá barva na temeni hlavy, která mu dala i jeho druhové jméno - strnad obecný (samec s černou hlavou). Černé zbarvení se dále táhne jako proužek pod okem a pokračuje na hrudi, kde vytváří jakýsi náhrdelník. Křídla a ocas jsou tmavá s hnědými lemy. Mladí ptáci a samičky se podobají zbarvením samičkám jiných druhů strnadů, proto je pro laika obtížné je v přírodě od sebe rozeznat. Samec strnada obecného je známý svým typickým zpěvem, kterým se ozývá z vyvýšených míst, jako jsou stromy, keře nebo sloupy. Jeho zpěv je charakteristický opakováním několika jednoduchých tónů a je slyšet především na jaře, kdy si samečci hájí svá teritoria a lákají samičky k hnízdění.

Samička nenápadnější

Samička strnada obecného je oproti svému partnerovi spíše nenápadná. Její peří postrádá zářivě žlutou barvu hlavy a hrudi, která je pro samečka typická. Místo toho se pyšní hnědým zbarvením s tmavším pruhováním, které jí pomáhá splynout s okolním prostředím. Toto nenápadné zbarvení má svůj důvod. Zatímco sameček se svým jasným opeřením snaží upoutat pozornost samičky a zároveň vymezit teritorium, samička tráví více času v hnízdě, kde klade a zahřívá vajíčka. Její nenápadnost jí tak poskytuje lepší ochranu před predátory a zvyšuje šance na úspěšné vyvedení mláďat. Ačkoliv se samička strnada obecného nepyšní tak výrazným zbarvením jako sameček, hraje v životě tohoto druhu ptáka neméně důležitou roli.

Porovnání strnada obecného s jinými ptáky

Vlastnost	Strnad obecný	Vrabec domácí
Velikost	15-17 cm	14-16 cm
Hmotnost	20-30 g	24-39 g
Rozšíření	Evropa, Asie, severní Afrika	Celý svět kromě Antarktidy

Ohrožení a ochrana strnada

Strnad obecný (Emberiza citrinella), jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších ptáků české krajiny, čelí v posledních desetiletích znepokojivému poklesu populace. Hlavní hrozbou pro strnady je intenzivní zemědělství, které vede k úbytku vhodných biotopů a zdrojů potravy. Nadměrné používání pesticidů a herbicidů decimuje hmyz, který tvoří důležitou součást potravy strnadů, zejména během hnízdění. Dalším faktorem je úbytek mezí, remízků a dalších krajinných prvků, které strnadům poskytují úkryt a hnízdní příležitosti.

Ochrana strnada obecného spočívá v podpoře šetrného hospodaření v krajině. Důležité je omezení používání chemie v zemědělství a vytváření biopásů a dalších ploch s přirozenou vegetací. Významnou roli hraje také ochrana stávajících remízků, mezí a polních cest, které slouží jako útočiště pro strnady a další druhy živočichů. Každý z nás může přispět i drobnými kroky, například ponecháním části zahrady neposečené, aby zde strnadi našli potravu a úkryt.

Zajímavosti ze života strnada

Strnad obecný, ten žlutý fešák s černou čepičkou, je jedním z nejznámějších ptáků našich polí a luk. Ale i když ho vídáme často, skrývá v sobě spoustu zajímavostí. Věděli jste například, že strnadi jsou mistři v maskování? Jejich hnízda, ukrytá na zemi mezi stébly trávy, jsou téměř neviditelná. Samička strnada je velice starostlivá maminka. Během hnízdění stráví na vejcích v průměru 12 dní a sameček ji po celou dobu zásobuje potravou. A co teprve zpěv strnada? Jeho typické „ksíííí“ zní sice jednoduše, ale ve skutečnosti je to složitá melodie, kterou se samečci učí od svých otců. Každý samec má tak trochu jiný zpěv, a tak si strnadí samičky vybírají ty nejlepší zpěváky. Strnadi se živí převážně semeny, ale v době hnízdění se stávají zdatnými lovci hmyzu, kterým krmí svá mláďata. Na podzim se pak strnadi sdružují do hejn a vydávají se na jih, aby se na jaře zase vrátili a rozezněli naše louky svým charakteristickým zpěvem.