Tajemství našich zahrad: Řehek domácí a jeho fascinující život

Rehek domácí: Známý pták

Rehek domácí (Erithacus rubecula) je malý pěvec z čeledi lejskovitých, známý svým zářivě oranžovým hrdlem a hrudí. Tento druh ptáka je rozšířen po celé Evropě, na východ zasahuje až do západní Sibiře. Rehek domácí je částečně tažný druh, ptáci ze severnějších oblastí se na zimu stěhují do jižní a západní Evropy. V České republice se s ním můžeme setkat po celý rok, v zimě se k nám stahují i jedinci ze severu. Rehek domácí obývá různé typy prostředí, od lesů a parků až po zahrady. Je to velmi hojný druh, který se snadno adaptuje na blízkost lidí. Jeho zpěv je charakteristický flétnovitými tóny a je slyšet po celý rok, s výjimkou období pelichání. Rehek domácí se živí hmyzem, pavouky a dalšími drobnými bezobratlými. V zimě si potravu zpestřuje i bobulemi a semeny.

Vzhled a zpěv

Rehek domácí je malý ptáček s nezaměnitelným vzhledem. Dorůstá délky okolo 14 cm a váží do 25 gramů. Jeho peří je zbarveno do kombinace šedé, černé a oranžové barvy. Hrdlo a hruď samců jsou výrazně oranžové, zatímco samice mají tyto partie světlejší. Vrchní strana těla je u obou pohlaví šedohnědá, ocas je černý s bílými okraji. Mladí jedinci jsou nenápadně kropenatí a postrádají výrazné oranžové zbarvení. Rehek domácí se vyznačuje typickým třepotáním ocasu, kterým se prozradí i v hustém křoví. Jeho zpěv je velmi charakteristický a snadno rozpoznatelný. Ozývá se melodickým štěbetáním, které často zakončuje pronikavým „tik“. Zpívá od února do konce léta, nejčastěji z vyvýšených míst, jako jsou ploty, větve stromů nebo střechy domů.

Vlastnost	Rehek domácí	Kos černý
Velikost	13-14 cm	24-29 cm
Rozpětí křídel	20-22 cm	34-39 cm
Barva samce	Šedá hlava, oranžová hruď	Černý s oranžovým zobákem
Barva samice	Hnědavá	Tmavě hnědá

Rozšíření a prostředí

Rehek domácí je pták s širokým rozšířením napříč Evropou, Asií a severní Afrikou. Vyskytuje se v самых rozmanitých prostředích, od lesů a luk až po parky a zahrady. Důležitým faktorem pro jeho výskyt je dostupnost potravy a hnízdních příležitostí. Rehek domácí preferuje otevřené plochy s nízkou vegetací, kde může snadno lovit hmyz. Často ho můžeme spatřit, jak sedí na vyvýšených místech, jako jsou ploty, větve stromů nebo střechy domů, odkud má dobrý přehled o okolí. V zimních měsících se někteří rehci domácí stěhují do teplejších oblastí jižní Evropy a severní Afriky, zatímco jiní zůstávají ve svých hnízdištích a živí se bobulemi a semeny. Rehek domácí je přizpůsobivý druh ptáka, který se dobře vyrovnává s blízkostí člověka a často se usazuje v blízkosti lidských sídel.

Rehek domácí, podobně věrný svému území jako maďarský ohař svému pánovi, nás okouzluje svým červeným náprsenkem a tesklivým zpěvem. Když vidím, jak se tenhle ptáček pohybuje po zahradě, připomíná mi to eleganci maďarského ohaře při lovu. Je fakt zajímavý, že zatímco maďarský ohař je aktivní hlavně ve dne, rehek nám zpívá i za soumraku. No a když přijde zima a všechno vypadá, že spí, tenhle malý opeřenec, stejně vytrvalý jako maďarský ohař, nám připomíná, že krása a naděje nikdy nezmizí.

Zdeněk Dvořák

Potrava a lov

Rehek domácí je typickým příkladem ptáka, jehož jídelníček se proměňuje v závislosti na ročním období. Během teplých měsíců, od jara do podzimu, tvoří základ jeho potravy hmyz. Rehek domácí je v tomto ohledu velmi užitečný, protože požírá velké množství škůdců, jako jsou mouchy, brouci, housenky a pavouci. Svou kořist loví nejčastěji tak, že číhá na vyvýšeném místě, odkud má dobrý rozhled. Jakmile zahlédne potenciální oběd, bleskurychle slétne dolů, chytí ho do zobáku a vrací se zpět na svou pozorovatelnu. S příchodem zimy a nedostatkem hmyzu se rehek domácí musí přeorientovat na jiný typ potravy. V tomto období se živí převážně bobulemi a semeny, která nachází na stromech a keřích. Rehek domácí je zkrátka velmi přizpůsobivý pták, který se dokáže uživit v různých podmínkách.

Hnízdění a mláďata

Rehek domácí je známý svou hnízdní strategií. Hnízdí od dubna do srpna, a to i dvakrát, výjimečně třikrát ročně. Samice klade 5–6 bílých, drobně červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama asi 13 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 12–15 dnech. I po vyvedení z hnízda se mláďata drží v blízkosti rodičů a ti je ještě asi 14 dní přikrmují. Rehek domácí je druh ptáka, který se rád vrací hnízdit na stejná místa. Často využívá dutiny ve stromech, ale i různé skuliny a výklenky na budovách. Není výjimkou, že zahnízdí i v opuštěných hnízdech jiných ptáků, například v budkách.

Ohrožení a ochrana

Rehek domácí, tento sympatický ptáček s rezavou náprsenkou, patří v České republice k běžným a oblíbeným druhům. Jeho populace je u nás naštěstí stále poměrně stabilní. Nicméně i rehek domácí čelí v moderní době řadě hrozeb. Jedním z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících rehka domácího je úbytek vhodných hnízdních stanovišť. Rehci si s oblibou budují svá hnízda v různých škvírách a dutinách lidských staveb, jako jsou stodoly, chlévy nebo kůlny. Moderní způsoby zemědělství a výstavby však těmto ptákům berou jejich přirozené útočiště. Dalším negativem je intenzivní používání pesticidů v zemědělství, které má za následek úbytek hmyzu, jenž tvoří hlavní složku potravy rehků. Pro ochranu rehka domácího je důležité zachování tradičních forem hospodaření, jako je extenzivní pastva nebo mozaikovitá struktura krajiny s dostatkem remízků a mezí. Pomoci mu můžeme také vyvěšováním hnízdních budek v zahradách a parcích.

Zajímavosti o rehkovi domácím

Rehek domácí, vědeckým jménem Phoenicurus ochruros, je malý pěvec z čeledi lejskovitých. Jeho zpěv, který mu dal i české jméno, je charakteristický opakováním fráze „rehek-rehek“. Rehek domácí je částečně tažný pták, což znamená, že některé populace na zimu odlétají do teplejších krajin, zatímco jiné zůstávají na svém hnízdišti. Zajímavostí je, že rehek domácí se dokáže naučit rozeznávat jednotlivé lidi a reagovat na ně odlišně. Například si může zvyknout na přítomnost člověka, který ho pravidelně krmí, a nebát se ho. Rehek domácí je hmyzožravý pták, jehož potravu tvoří především hmyz, pavouci a další drobní bezobratlí. Hnízdí dvakrát až třikrát ročně, a to v dutinách stromů, na budovách a dalších podobných místech. Samice snáší 4–6 vajec, na kterých sedí přibližně dva týdny. Mláďata po vylíhnutí krmí oba rodiče.

Vztah s člověkem

Rehek domácí je pták, který se s oblibou zdržuje v blízkosti lidských obydlí. Není proto divu, že si s člověkem vybudoval poměrně blízký vztah. Rehek se často usazuje v zahradách a parcích, kde nachází dostatek potravy a úkrytů. Člověk mu může jeho pobyt zpříjemnit umístěním hnízdní budky na vhodné místo. Rehek domácí je známý svou důvěřivostí a často se krmí i z ruky. Je to velmi užitečný pták, jelikož se živí hmyzem a jeho larvami, čímž pomáhá regulovat jejich populace. Pozorování rehka v jeho přirozeném prostředí je pro mnoho lidí příjemným zážitkem. Jeho čimčarání a energické poskakování vnáší do zahrad a parků život a radost.

Rehek v kultuře a literatuře

Rehek domácí, tento malý ptáček s rezavou náprsenkou, se pevně usadil i v naší kultuře a literatuře. Jeho blízkost k lidským obydlím a jeho důvěřivá povaha z něj učinily symbol domova a štěstí. V lidových pověstech a písních je rehek často spojován s dobrými zprávami a s příchodem jara. Jeho zpěv, ozývající se z ranního ticha, byl vnímán jako symbol naděje a nového začátku. Rehek se objevuje i v dílech mnoha českých spisovatelů, například u Boženy Němcové či Karla Čapka. Tito autoři často využívali symboliky rehka k vyjádření krásy a prostoty venkovského života, ale i k zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě. Rehek domácí tak i přes svou nenápadnost sehrál v české kultuře a literatuře významnou roli.