Suchozemská želva: Jak se o ni správně starat?

Druhy suchozemských želv

Suchozemské želvy představují rozmanitou skupinu s více než 50 druhy. Liší se velikostí, tvarem krunýře, zbarvením i prostředím, které obývají. Mezi nejznámější patří želva zelenavá, která je oblíbeným domácím mazlíčkem. Dorůstá až 30 cm a pochází z jižní Evropy. Dalším známým druhem je želva pardálí, která se pyšní nádherným vzorem na krunýři. Žije ve východní a jižní Africe a dorůstá až 70 cm. Vůbec největší suchozemskou želvou je želva obrovská, která obývá Galapágy a Seychely. Může vážit až 400 kg a dožít se více než 100 let. Mezi menší druhy patří například želva čtyřprstá, která dorůstá maximálně 15 cm. Žije v suchých oblastech střední Asie.

Při výběru suchozemské želvy jako domácího mazlíčka je důležité zohlednit její specifické potřeby. Každý druh má jiné nároky na prostor, potravu a péči. Před pořízením želvy je nutné se důkladně informovat o jejím chovu.

Výskyt a prostředí

Suchozemské želvy, známé svou dlouhověkostí a pomalým tempem života, obývají širokou škálu prostředí po celém světě. Jejich výskyt je však omezen na teplejší oblasti, jelikož jakožto studenokrevní živočichové jsou závislé na externích zdrojích tepla pro udržení tělesné teploty. Najdeme je v suchých a horkých pouštích, kde se skrývají před spalujícím sluncem v norách, ale i ve vlhkých lesích a na travnatých pláních.

Rozmanitost prostředí, které suchozemské želvy obývají, se odráží v jejich stravovacích návycích. Zatímco některé druhy jsou striktně býložravé a živí se listy, květy a plody, jiné doplňují svůj jídelníček hmyzem, slimáky a mršinami. Tato adaptabilita jim umožňuje přežít v nehostinných podmínkách a z nich činí fascinující objekt studia pro milovníky přírody.

Charakteristika a vzhled

Suchozemské želvy jsou fascinující stvoření, která se pyšní pozoruhodnou rozmanitostí, pokud jde o jejich vzhled a vlastnosti. Tyto plazy, známé také jako želvy, se vyskytují v různých tvarech, velikostech a barvách v závislosti na jejich specifickém druhu a prostředí, ve kterém žijí.

Obecně se suchozemské želvy vyznačují svými pomalými pohyby a robustní stavbou těla. Jejich nejvýraznějším rysem je bezesporu jejich krunýř, ochranný kostěný plášť, který pokrývá jejich hřbet a boky. Tento krunýř, složený z kostěných desek srostlých dohromady, slouží jako pevný štít proti predátorům a nepříznivým podmínkám.

Zbarvení a vzorování krunýře se u jednotlivých druhů suchozemských želv značně liší a často slouží jako maskování v jejich přirozeném prostředí. Některé druhy mohou mít krunýře s tlumenými barvami, které splývají s okolní vegetací, zatímco jiné se pyšní zářivými barvami a vzory, které slouží k odstrašení predátorů nebo k přilákání partnerů.

Suchozemská želva, tvor pomalý a rozvážný, nám připomíná, že trpělivost a vytrvalost jsou klíčem k dosažení cíle, i když se cesta zdá nekonečná.

Anežka Nováková

Strava a krmení

Suchozemské želvy jsou býložravci a jejich jídelníček by měl odrážet jejich přirozené stravovací návyky. Základem stravy by měly být především luční byliny, listy a květy. Mezi vhodné druhy patří pampeliška, jetel, jitrocel, vojtěška, listy jahodníku, maliníku a ostružiníku. Důležitá je pestrost, proto se snažte želvě nabízet co nejširší škálu různých druhů rostlin.

Kromě čerstvé potravy můžete želvě nabídnout i zeleninu, ale pouze v omezeném množství. Vhodnou zeleninou je například mrkev, cuketa, dýně, okurka, paprika nebo salát. Ovoce by mělo tvořit jen minimální část jídelníčku, jelikož obsahuje hodně cukru.

Důležité je dbát na dostatečný příjem vápníku, který je nezbytný pro zdravý růst krunýře. Vápník můžete želvě dodávat například sépiovou kostí, mletými vaječnými skořápkami nebo speciálními doplňky stravy pro želvy.

Krmení by mělo probíhat pravidelně, ideálně každý den. Mladé želvy krmte jednou denně, dospělé želvy stačí krmit 3-4x týdně. Důležité je také zajistit želvě dostatek čerstvé vody, kterou by měla mít neustále k dispozici.

Chování a rozmnožování

Suchozemské želvy jsou známé svým klidným a pomalým způsobem života. Jsou to převážně samotářská zvířata, která se sdružují pouze za účelem páření. Samci o samice často soupeří a dochází k rituálním soubojům, při kterých se snaží jeden druhého převrátit na záda. Po spáření samice vyhrabe v zemi díru, do které naklade několik vajec. Počet vajec se liší druh od druhu. Inkubační doba je také různá a závisí na teplotě prostředí. Mláďata se líhnou plně vyvinutá a samostatná.

Vlastnost	Suchozemská želva	Vodní želva
Prostředí	Suché oblasti, stepi, lesy	Sladkovodní jezera, rybníky a potoky
Tvar krunýře	Vysoký, klenutý	Plošší, hydrodynamický
Nohy	Silné, s drápy pro hrabání	Plovací blány mezi prsty

Suchozemské želvy jsou býložravci a živí se převážně rostlinnou stravou, jako jsou trávy, listy, květy a plody. Některé druhy se živí i hmyzem a mršinami. Důležitou součástí jejich potravy je také vápník, který je nezbytný pro zdravý růst krunýře. V zajetí je důležité želvám zajistit pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály.

Péče v zajetí

Suchozemské želvy jsou fascinující tvorové, kteří si získávají srdce milovníků zvířat po celém světě. Ačkoliv se může zdát, že péče o ně je nenáročná, opak je pravdou. Před pořízením suchozemské želvy je nezbytné důkladně se seznámit s jejich specifickými potřebami a zajistit jim vhodné podmínky pro život.

Základem je prostorné terárium s dostatkem prostoru pro pohyb. Velikost terária se odvíjí od druhu a velikosti želvy, ale obecně platí, čím větší, tím lepší. Důležitá je také správná teplota a vlhkost. Suchozemské želvy potřebují teplotní gradient, aby si mohly samy regulovat svou tělesnou teplotu. Toho docílíme kombinací topného zdroje a chladnějšího místa v teráriu. Vlhkost udržujeme rosením substrátu a zajištěním misky s vodou, do které se želva vejde celá.

Výživa suchozemských želv by měla být pestrá a vyvážená. Základem jsou luční byliny, listová zelenina a zelenina. Ovoce podáváme jen výjimečně jako pamlsek. Důležitý je také dostatečný přísun vápníku, který je nezbytný pro zdravý růst krunýře. Vápník dodáváme ve formě sépiové kosti nebo speciálních doplňků stravy pro želvy.

Pravidelná veterinární péče je u suchozemských želv stejně důležitá jako u jiných domácích mazlíčků. Veterinář zkontroluje zdravotní stav želvy, poradí s případnými problémy a provede potřebná očkování.

Péče o suchozemskou želvu vyžaduje čas, trpělivost a zodpovědnost. Pokud se však rozhodnete pro chov těchto úžasných tvorů a budete se řídit výše uvedenými radami, odmění se vám želva spoustou radosti a stane se vaším věrným společníkem na dlouhá léta.

Zdraví a nemoci

Suchozemské želvy jsou obecně považovány za odolné tvory, ale i ony mohou trpět různými zdravotními problémy. Pravidelná péče a včasná diagnostika jsou klíčové pro udržení jejich zdraví. Mezi nejčastější problémy patří metabolické onemocnění kostí, způsobené nedostatkem vápníku a vitamínu D3. Příznaky zahrnují měknutí krunýře, deformace kostí a celkovou slabost. Důležitá je proto pestrá strava bohatá na vápník a vitamíny, přístup k UVB záření, které umožňuje želvám syntézu vitamínu D3. Parazitární infekce, ať už vnitřní nebo vnější, jsou dalším častým problémem. Pravidelné odčervování a kontrola parazitů by měly být součástí běžné péče. Respirační onemocnění, projevující se výtokem z nosu, sípáním nebo apatií, jsou často způsobena průvanem, nevhodnou teplotou nebo vlhkostí. V případě respiračních problémů je nutné vyhledat veterináře. Zranění, jako jsou zlomeniny krunýře nebo popáleniny, mohou být způsobena pádem, kousnutím nebo nesprávným zacházením. Důležité je zajistit želvě bezpečné prostředí a v případě zranění okamžitě vyhledat veterinární pomoc. Prevence je vždy lepší než léčba. Pravidelné kontroly u veterináře specializovaného na plazy, správná výživa, vhodné podmínky v teráriu a šetrné zacházení jsou základem pro dlouhý a zdravý život suchozemské želvy.

Zajímavosti a mýty

Suchozemské želvy jsou fascinující tvorové opředené mnoha zajímavostmi a mýty. Věděli jste například, že suchozemské želvy pohlavní dospělosti dosahují až v několika letech života, a to v závislosti na druhu? Zatímco menší druhy dospívají dříve, u těch větších to může trvat i desítky let. A co teprve jejich dlouhověkost! Suchozemské želvy se mohou dožívat i více než sta let, a stát se tak tichými svědky mnoha generací. Často se traduje, že suchozemské želvy jsou pomalé a nemotorné. I když je pravda, že nepatří mezi sprintery zvířecí říše, v případě potřeby dokáží být překvapivě hbité. Mýtus o tom, že suchozemské želvy nemají zuby a neumí kousnout, je také rozšířený, ale mylný. Ve skutečnosti mají suchozemské želvy silné čelisti s rohovitými lištami, kterými dokáží rozdrtit i tvrdou potravu. Je důležité si uvědomit, že i když vypadají odolně, jsou suchozemské želvy citlivé na změny prostředí a potřebují naši ochranu.

Ohrožení a ochrana

Suchozemské želvy, ač se můžou zdát odolné díky svému krunýři, čelí v dnešní době mnoha hrozbám. Z úbytku přirozeného prostředí vinou rozrůstání měst a intenzivního zemědělství plyne i nedostatek potravy a míst k rozmnožování. Další ránu jim zasadil nelegální obchod se zvířaty, kde jsou často loveny pro svůj atraktivní vzhled a prodávány do nevhodných podmínek. V neposlední řadě představují pro želvy nebezpečí i predátoři jako psi, kočky nebo krysy, a to zejména pro mláďata s měkkým krunýřem. Naštěstí existují způsoby, jak těmto fascinujícím tvorům pomoci. Ochrana jejich přirozeného prostředí formou zakládání rezervací a omezování používání pesticidů je klíčová. Důležitá je i osvěta veřejnosti o nelegálním obchodu a zodpovědném chovu. Pokud se rozhodnete pro chov suchozemské želvy, je nezbytné zajistit jí prostorné terárium s vhodným substrátem, teplotou a vlhkostí. Správná strava bohatá na vlákninu a vápník je pro jejich zdraví zásadní. Pamatujte, že suchozemské želvy jsou dlouhověká zvířata a jejich chov je závazek na mnoho let.