Ondatra pižmová: Nezmar mezi českými hlodavci

Ondatra pižmová: Hlodavec z Ameriky

Ondatra pižmová, známá také jako vodní krysa, je fascinující tvor, který k nám doputoval až ze Severní Ameriky. Ačkoliv se jí u nás říká krysa, ve skutečnosti patří do čeledi myšovitých a s krysou má společného jen málo. Její robustní tělo dorůstá délky až 40 cm a ocas, pokrytý šupinami místo srsti, může být stejně dlouhý jako tělo samotné. Typickým znakem ondatry je hustá, hnědá srst, která je neuvěřitelně jemná a voděodolná. Právě díky této srsti se stala ondatra v minulosti terčem lovců, kteří si cenili její kvality a tepelné izolace.

Ondatra je skvěle přizpůsobena životu ve vodě a jejím okolí. Její zadní nohy jsou částečně opatřeny plovacími blánami, které jí usnadňují pohyb ve vodním prostředí. Její domov nalezneme v norách, které si buduje v březích rybníků, řek a jezer. Vchod do nory je obvykle ukryt pod vodní hladinou, zatímco obytná komora se nachází nad úrovní vody. Ondatra je aktivní především v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se převážně rostlinnou stravou, jako jsou vodní rostliny, kořínky a hlízy. Nepohrdne však ani drobnými živočichy, jako jsou hmyz, žáby a měkkýši.

Charakteristika a vzhled ondatry

Ondatra pižmová, známá také jako vodní krysa, je středně velký hlodavec pocházející ze Severní Ameriky. Do Evropy byla dovezena na počátku 20. století a od té doby se zde úspěšně usadila. Ondatra má zavalité tělo pokryté hustou, hnědou srstí, která je na břiše světlejší. Charakteristickým znakem je dlouhý, z boku zploštělý ocas, pokrytý šupinami místo srsti. Ondatra dorůstá délky 25–40 cm, ocas měří dalších 20–30 cm. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 0,5–2 kg. Ondatra je výborným plavcem a potápěčem, k čemuž jí napomáhají plovací blány mezi prsty zadních nohou a uzavíratelné nozdry. Je aktivní hlavně v noci a za soumraku, kdy se vydává za potravou. Živí se převážně rostlinnou stravou, ale nepohrdne ani drobnými živočichy, jako jsou hmyz, žáby nebo ryby. Ondatra si buduje rozsáhlé nory v březích vodních toků a ploch, často s vchodem pod hladinou. Vchod do nory prozradí hromádka ohlodaných zbytků rostlin, které si ondatra nosí dovnitř.

Výskyt a rozšíření v Česku

Ondatra pižmová, původem ze Severní Ameriky, se v Česku objevila začátkem 20. století. První jedinci byli vysazeni na dobříšském panství, odkud se následně rozšířili do volné přírody. Dnes je ondatra běžným druhem hlodavce obývajícím prakticky celou republiku. Nejvíce se jí daří v nížinách a středních polohách, kde nachází ideální podmínky pro život – stojaté a pomalu tekoucí vody s bohatou vegetací. Oblíbila si břehy rybníků, jezer, řek, ale i meliorační kanály a tůně. Její přítomnost prozrazují typické stavby – hrady z rákosu, orobince a větví, které si buduje na březích vodních ploch. Ondatru můžeme v Česku pozorovat celoročně, aktivní je převážně v noci.

Životní prostředí a zvyky ondatry

Ondatra pižmová, velký vodní hlodavec původem ze Severní Ameriky, se během 20. století rozšířila i do Evropy a Asie. V České republice se usadila poměrně brzy a stala se běžnou součástí fauny. Ondatra obývá širokou škálu vodních biotopů, od rybníků a jezer po pomalu tekoucí řeky a kanály. Důležitá je pro ni přítomnost vodních rostlin, které tvoří hlavní složku její potravy. Ondatra je býložravec a živí se především rákosím, orobincem, ostřicemi a dalšími vodními rostlinami. V menší míře konzumuje i hmyz, korýše a měkkýše.

Tento hlodavec je známý svými stavitelskými schopnostmi. V březích si buduje rozsáhlé nory s chodbami a komorami, které slouží k úkrytu, rozmnožování a přezimování. Vstup do nory je vždy pod vodní hladinou, čímž se chrání před predátory. V místech s mělkou vodou si ondatry staví i charakteristické kupky z rostlinného materiálu, tzv. hrady. Ty dosahují výšky až jednoho metru a slouží k podobným účelům jako nory. Ondatra je aktivní především v noci a za soumraku, kdy se vydává za potravou. Přes den se ukrývá ve své noře nebo na hradě.

Ondatra pižmová hraje důležitou roli v ekosystému. Její nory a hrady poskytují úkryt a hnízdní příležitosti pro další živočichy, například pro obojživelníky, plazy a drobné savce. Zároveň je ondatra potravou pro šelmy a dravé ptáky. V některých případech může být ondatra vnímána jako škůdce, a to zejména v rybničních oblastech, kde může poškozovat hráze svými norami.

Potrava a způsob obživy

Ondatra pižmová, tento fascinující hlodavec, je typickým býložravcem. Její jídelníček se skládá převážně z rostlinné potravy, kterou si obstarává ve svém vodním teritoriu a jeho blízkém okolí. Mezi její nejoblíbenější pochoutky patří rákos, orobinec a další vodní rostliny. Nepohrdne ani šťavnatými kořínky, které si dokáže obratně vyhrabat. V menší míře si jídelníček zpestřuje také hmyzem, larvami, měkkýši a drobnými korýši. Zajímavostí je, že ondatra pižmová zkonzumuje denně potravu o hmotnosti rovnající se až třetině její vlastní váhy.

Porovnání ondatry pižmové s potkanem

Vlastnost	Ondatra pižmová	Potkan
Délka těla (dospělý jedinec)	25-40 cm	16-20 cm
Hmotnost (dospělý jedinec)	0,6-1,8 kg	0,3-0,5 kg
Zbarvení	Tmavě hnědé	Šedé až černé
Ocas	Zploštělý ze stran, pokrytý šupinami	Tenký, holý
Prostředí	Vodní plochy, mokřady	Kanalizace, skládky, lidská obydlí

Při sběru potravy je ondatra pižmová velmi vynalézavá. Často si buduje tzv. jídelní stolky – plošinky z větví a rostlin, kde si potravu pohodlně zpracovává. Její silné hlodavé zuby jí umožňují snadno rozdrtit i tvrdší části rostlin. Ondatra pižmová je aktivní především v noci a za svítání, kdy se vydává za potravou. Během dne se ukrývá ve svém norování systému, který si buduje v březích vodních toků a nádrží.

Rozmnožování a péče o mláďata

Ondatra pižmová, tento fascinující hlodavec, se rozmnožuje velmi rychle. V příznivých podmínkách může mít samice i tři vrhy ročně, z nichž každý čítá 5 až 8 mláďat. Březost trvá přibližně měsíc a mláďata se rodí slepá a holá. Matka je kojí asi tři týdny, během kterých jim také nosí potravu a chrání je před predátory. Samec se na péči o mláďata nepodílí.

Mladé ondatry rychle rostou a dospívají ve věku 4 až 5 měsíců. V té době si již hledají vlastní teritorium a zakládají si vlastní rodiny. Díky své vysoké reprodukční schopnosti se ondatry dokáží rychle adaptovat na různé podmínky a osidlovat nová území. I když jsou v některých oblastech považovány za škůdce, hrají důležitou roli v ekosystému. Slouží jako potrava pro dravé ptáky a savce a jejich nory poskytují úkryt dalším druhům živočichů.

Ondatra pižmová, tento nenápadný obyvatel našich břehů, je důkazem, že i zdánlivě obyčejný tvor může hrát v přírodě důležitou roli.

Zdeněk Šimek

Vliv ondatry na ekosystém

Ondatra pižmová, druh hlodavce původem ze Severní Ameriky, byla do Evropy zavlečena na počátku 20. století. Její výskyt má nemalý vliv na ekosystémy, ve kterých se usadí. Jako invazní druh může konkurovat původním druhům o potravu a životní prostor. Ondatra se živí převážně rostlinnou potravou, především vodními rostlinami, ale nepohrdne ani hmyzem, měkkýši a obojživelníky. Její apetit může vést k úbytku vodních rostlin, což má negativní dopad na vodní živočichy, kteří je využívají jako potravu a úkryt. Ondatry si budují nory v březích vodních toků a nádrží. Tyto nory mohou vést k erozi břehů a destabilizaci hrází. V některých případech může mít ondatra i pozitivní vliv na ekosystém. Například její nory mohou sloužit jako úkryt pro jiné živočichy. Celkově je však vliv ondatry na ekosystém spíše negativní. Její regulace je proto důležitá pro ochranu biodiverzity a fungování ekosystémů.

Ondatra a člověk: Konflikt a lov

Ondatra pižmová, původem ze Severní Ameriky, se v České republice objevila na začátku 20. století. Tento druh hlodavce se rychle adaptoval na zdejší podmínky a rozšířil se po celém území. Ondatra je typickým obyvatelem břehů vodních toků a ploch, kde si buduje nory. Její přítomnost však může vést ke konfliktům s člověkem. Ondatry svými norami narušují stabilitu břehů, což může vést k erozi a záplavám. Poškozují hráze rybníků a zavlažovacích kanálů, což má negativní dopad na vodní hospodářství. Kromě toho se živí zemědělskými plodinami, zejména kořeny a stonky rostlin, a mohou tak způsobovat škody na úrodě. Vzhledem k těmto škodám je lov ondatry v České republice povolen. Lov je regulován zákonem a provádí se především pomocí odchytu do pastí. Kromě lovu se k regulaci populace ondater využívají i další metody, jako je zpevňování břehů a instalace ochranných sítí. Je důležité si uvědomit, že ondatra je součástí ekosystému a její úplná eradikace není žádoucí. Cílem je udržovat její populaci na úrovni, která minimalizuje konflikty s člověkem a zároveň zachovává biologickou rozmanitost.

Zajímavosti a mýty o ondatře

Ondatra pižmová, často mylně nazývaná „vodní krysa“, ve skutečnosti nepatří mezi krysy, ale do čeledi hrabošovitých. Tento hlodavec pocházející ze Severní Ameriky se do Evropy dostal začátkem 20. století a rychle se zde adaptoval. Ondatry jsou skvělí plavci a potápěči, pod vodou vydrží až 15 minut. Charakteristickým znakem ondater je jejich bočně zploštělý, šupinatý ocas, který jim slouží jako kormidlo. Ondatry jsou býložravci, živí se vodními rostlinami, ale nepohrdnou ani měkkýši nebo larvami hmyzu. Často jsou mylně považovány za škůdce, kteří ničí hráze. Pravdou je, že ondatry si budují nory s východy pod vodní hladinou a jejich činnost může hráze narušit. Ovšem jejich přítomnost má i pozitivní dopad na ekosystém. Ondatry jsou důležitou součástí potravního řetězce a jejich nory poskytují úkryt pro další živočichy.