Prasátko domácí: Více než jen růžový rypáček

Původ a domestikace prasete

Prase domácí, věrný společník člověka již po tisíciletí, má svůj původ v divokém praseti. Jeho domestikace započala zhruba před 9 000 lety, nezávisle na sobě v různých koutech světa. První důkazy o domestikovaných prasatech nacházíme v oblasti úrodného půlměsíce na Blízkém východě, ale i v Číně. Divoká prasata lákala člověka jako dostupný zdroj potravy. Postupným ochočováním a šlechtěním si lidé přizpůsobili tato zvířata svým potřebám, čímž se zrodila prasata domácí. Změnil se jejich vzhled, chování i rozmnožovací cyklus. Domestikovaná prasata jsou obvykle menší, klidnější a mají kratší nohy než jejich divocí předkové.

Biologie a fyziologie prasete

Prase domácí (Sus scrofa domesticus) je všežravec s trávicím systémem podobným lidskému. Jeho tělesná teplota se pohybuje mezi 38-39,5 °C. Prasata mají vyvinutý čich a sluch, ale zrak je slabší. Dospělá prasnice může vážit 100-300 kg, kanec až 350 kg. Délka březosti je 114 dní (3 měsíce, 3 týdny a 3 dny). Prasnice rodí průměrně 10-12 selat, ale moderní plemena mohou mít i více než 15 mláďat. Selata se rodí s hmotností kolem 1,5 kg a jsou odkázána na mateřské mléko. Prasata jsou společenská zvířata, žijící v hierarchicky uspořádaných skupinách.

Plemena prasat

V České republice se chová velké množství plemen prasat, která se liší svými vlastnostmi a využitím. Mezi nejrozšířenější patří plemena bílá ušlechtilá, jako je například české bílé ušlechtilé prase. Tato plemena se vyznačují vysokou užitkovostí, rychlým růstem a dobrou kvalitou masa.

Pro extenzivní chovy a produkci masa s vyšším podílem tuku jsou vhodná masná plemena, například duroc nebo pietrain. Duroc se vyznačuje červenohnědým zbarvením a klidnou povahou, zatímco pietrain má charakteristické bílé zbarvení s černými skvrnami a je známý vysokou zmasilostí.

Kromě těchto běžných plemen se v České republice chovají i méně obvyklá plemena, jako je například mangalica s hustou srstí připomínající ovčí vlnu nebo přeštické černostrakaté prase, které je typické svým černo-bílým zbarvením a odolností.

Výběr plemene prasat by měl být vždy přizpůsoben konkrétním podmínkám chovu a požadavkům na užitkovost.

Výživa a krmení prasat

Prasata jsou všežravci, a proto potřebují pestrou stravu bohatou na živiny pro optimální růst a zdraví. Základem krmné dávky by měly být obiloviny, jako je ječmen, pšenice a kukuřice, které poskytují energii. Důležitým zdrojem bílkovin jsou sójové boby, řepka a slunečnice. Pro správný vývoj kostí a celkové zdraví je nezbytné doplňovat krmivo o minerály, jako je vápník a fosfor. Vitamíny, obzvláště skupiny B a vitamín D, jsou důležité pro metabolismus a imunitu.

Kromě základních živin je důležité zajistit prasatům dostatek čerstvé vody. Prasata by měla mít stálý přístup k čisté pitné vodě, aby se zabránilo dehydrataci a podpořilo se trávení.

Správné krmení prasat je klíčové pro jejich zdraví, pohodu a produkci kvalitního masa.

Chov prasat

Chov prasat je v České republice tradičním odvětvím zemědělství. Prasata jsou chována pro maso, sádlo a kůži. Existují různé systémy chovu prasat, od intenzivních velkochovů po extenzivní chovy na pastvinách. Mezi nejrozšířenější plemena prasat v ČR patří bílé ušlechtilé prase a české bílé ušlechtilé prase.

Při chovu prasat je důležité dbát na jejich welfare. Prasata potřebují dostatek prostoru, pod bedding a možnost vykonávat přirozené chování, jako je rytí a koupání. Krmení prasat by mělo být vyvážené a obsahovat všechny potřebné živiny. Důležitá je také prevence nemocí a pravidelná veterinární péče.

Chov prasat je náročný, ale zároveň i prospěšný. Prasata jsou inteligentní a společenská zvířata a jejich chov může být obohacující.

Reprodukce prasat

Prasata jsou známá svou reprodukční schopností a vysokou plodností. Dospívají v 5-8 měsících věku, ale s připouštěním se obvykle čeká do 9-12 měsíců, kdy dosáhnou optimální hmotnosti. Prasnice mají cyklus říje přibližně 21 dní a vnímavost k samci trvá 2-3 dny. Březost u prasnice trvá průměrně 114 dní (3 měsíce, 3 týdny a 3 dny). Po porodu, nazývaném prasení, se rodí obvykle 8-14 selat, ale moderní plemena mohou mít i více než 15 selat. Selata jsou odstavena ve věku 3-4 týdnů a poté jsou krmena směsí pro odstavená selata.

Zdraví a welfare prasat

Welfare prasat je v posledních letech stále důležitějším tématem. Prasata jsou inteligentní a citlivá zvířata, která si zaslouží žít v dobrých podmínkách. Bohužel, v konvenčních chovech se s nimi často nezachází dobře. Prasata jsou často držena v malých, přeplněných kotcích, kde se nemohou volně pohybovat ani projevovat své přirozené chování. To může vést k frustraci, agresi a zdravotním problémům.

Existuje mnoho věcí, které můžeme udělat pro zlepšení welfare prasat. Můžeme podporovat farmy, které chovají prasata v lepších podmínkách. Můžeme si vybírat produkty z masa prasat z farem, které splňují vyšší standardy welfare. A můžeme se zasazovat o změnu legislativy, která by chránila prasata před týráním.

Využití prasat v zemědělství

Prasata patří mezi nejvýznamnější hospodářská zvířata chovaná po celém světě. Jejich maso, vepřové, je oblíbenou součástí jídelníčku v mnoha kulturách. Kromě masa se využívá také jejich kůže k výrobě kůže a štětiny na kartáče. Prasata jsou všežravci, což znamená, že se živí jak rostlinnou, tak živočišnou stravou. Díky tomu jsou v zemědělství velmi užitečná, protože dokáží zužitkovat i zbytky potravin z domácností a restaurací. Chov prasat může být výnosný, ale je důležité dbát na jejich welfare a zajistit jim vhodné podmínky k životu. V České republice existuje dlouhá tradice chovu prasat a vepřové maso patří mezi nejoblíbenější druhy masa.